O palírně Laphroaig

Palírnu Laphroaig založili v roce 1815 bratři Donald a Alex Johnstonovi. Oficiální provoz s licencí zahájili v roce 1826. V roce 1847 tragicky zahynul jeden ze zakladatelů palírny, když spadl do sudu s částečně zralou whisky. Od roku 1967 je malitelem Long John Distillers a majitelem licence D. Johnston & Co. Při expanzi byly použity i pozemky, na kterých byla dříve palírna Ardenistiel (1837-1848). Jméno palírny lze přeložit jako Krásná kotlina u široké zátoky. Vodu bere z nádrže Kilbride Dam.

O značce Laphroaig se říká např, že máte jen dvě možnosti, jak se k této značce stavět: buď ji milovat, nebo nenávidět. Také se o ní říká, že ještě druhý den cítíte, že jste si ji dali. Toto vše si vysloužila díky své charakteristice: silná, ostrá, kouřová, rašelinová, jódový "medicinský" charakter či jódový charakter mořských řas z Islay. Dalšími oblíbenými přídomky jsou: Léčivá, připomínající ústní vodu nebo dezinfekční prostředek, fenolová, dehtová. Někteří odborníci se domnívají, že vzduch vanoucí od moře proniká do sudů s whisky a propůjčuje jí ojedinělou slanou příchuť. Zdejší zaměstnanci se naopak domnívají, že je to právě mech v rašelině používané při sušení sladu, který dodává jejich whisky specifickou příchuť. Její "medicinský" charakter prý umožňoval, aby byla v USA v době prohibice předepisována jako lék.